fbpx

Jak se starat o kolo

Na velikosti (ne)záleží

Je lepší horské kolo s rozměry kol 27,5“ nebo 29“? Na tuhle otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Každý rozměr má svoje výhody a nevýhody a je dobré si je před pořízením kola nastudovat, abychom zbytečně nekupovali kolo, které nám poté nebude vyhovovat. Jedním z podstatných faktorů, je výška postavy. Kola s průměrem 27,5“ jsou vhodná pro postavu kolem 170 cm. Tím lze také vysvětlit větší nabídku tohoto rozměru u dámských kol. Vzhledem k celkové geometrii kola, není pro menší postavy vhodný rozměr 29“.

Pokud se podíváme na další faktory ovlivňující výběr kola, dostáváme se k jízdě a celkovému pocitu z ní. Je dobré si nejprve dobře promyslet, kde budeme nejčastěji jezdit. Výhodou větších kol je snazší přejíždění nerovností, vyšší setrvačnost v terénu i na tvrdém povrchu, stabilní vedení stopy, lepší přilnavost k povrchu a celkově jistější pocit z jízdy. Naopak nevýhodou velkých kol může být horší obratnost, kolo například nebude tak točivé do prudších zatáček.

Když si to shrneme, dostaneme se k závěru, že pokud je někdo menšího vzrůstu nebo vyhledává kolo, které bude obratnější a hravější, zvolí raději 27,5“. To stejné platí pro ty, kteří se chystají jezdit převážně v terénu a na úzkých pěšinách. Naopak pokud máme dostatečně vysokou postavu (alespoň 180 cm), chceme rychlejší kolo, s lepší prostupností terénem a snadnějším překonáváním překážek, sáhneme raději po 29“.

Čistota na prvním místě

Základem údržby jízdního kola je bezesporu jeho správné čištění. Špína a prach, které se na kole usazují, poškozují zejména jeho pohyblivé části, jako je řetěz, kazeta, přehazovačka a přesmykač. Nejvhodnějším řešením je kolo umýt ručně pomocí vody a hadříku. Vysokotlaké mytí není vhodné, protože tlak vody vymývá ložiska nebo naopak nečistoty ještě více zanese. Důležitým prvkem je také skladování kola. Měli bychom se vyvarovat vystavování kola dešti, mrazu nebo přímému slunečnímu svitu.

Po dokonalé očistě je dalším neméně důležitým úkonem správné mazání. U mazání je důležitá jeho pravidelnost a používání vhodných prostředků, speciálně určených pro jízdní kola. Z pochopitelných důvodů je zapotřebí dávat si při mazání pozor, abychom se vyhnuli ráfkům, plášťům a kotoučům brzd. Zde je opět potřeba věnovat pozornost pohyblivým dílům, zejména řetězu. Nejjednodušší variantou je řetěz sundat pomocí rychlospojky, pokud je jí řetěz vybaven, případně jej roznýtovat. Ovšem při častém nýtování se vystavujeme riziku, že se řetěz samovolně rozpojí v ten nejméně vhodný okamžik. Další variantou je čištění řetězu přímo na kole. To nám velmi usnadní pračka řetězu, kterou jednoduše na řetěz nasadíme a pohodlně vyčistíme. Jedině správnou údržbou a očistou zajistíme bezchybný chod všech komponentů kola a dopřejeme si ten nejlepší prožitek z jízdy.

Řetěz - podle čeho si ho vybrat a jak určit správnou délku?

Stejně jako si každý z nás vybírá boty tak, aby mu padly, je zapotřebí si vybrat dobře padnoucí řetěz pro naše kolo. Pokud si kupujeme celý nový řetěz, z pravidla nebývá tak velký problém, jako když si chceme dokoupit jen články řetězu. Je nutné mít na paměti, že články řetězu na kolo s jedním, dvěma, třemi nebo čtyřmi zadními převody budou mít jinou šířku, než články s devíti či např. desíti zadními převody. Články řetězů na kolo s více zadními pastorky budou totiž užší.

Dalším kritériem je pak samotná kvalita řetězu. V případě že použijeme méně kvalitní řetěz a nasadíme jej na vysoce kvalitní sadu, je velká pravděpodobnost, že se řetěz přetrhne. Naopak když nasadíme vysoce kvalitní řetěz na méně kvalitní sadu, řetěz nám sice vydrží, zato budeme zbytečně opotřebovávat další komponenty kola. Je proto vždy vhodné zvolit takový řetěz, aby mezi jeho kvalitou a kvalitou sady nebyly příliš velké rozdíly. Nezbytné je také jeho mazání a pravidelná údržba.

Co se týče délky řetězu, máme hned 2 možnosti, jak určit správnou délku.

  1. Spočítáme články původního řetězu
    Pouhé přiměření nového řetězu ke starému nestačí. Starý totiž může být vytahaný, a proto by se nám mohl zdát delší, i přesto, že ve skutečnosti není. Spočítání článku je tak větší jistota.
  2. Naměříme řetěz přímo na kole
    Řetěz nesmí být příliš dlouhý, ale ani krátký. Že je dlouhý poznáme například podle toho, že se při zařazení na nejmenší převodník a nejmenší pastorek dotýká řetězové vzpěry a je prověšený.

Pro zjištění, zda není řetěz příliš krátký, zařadíme na největší převodník a druhý největší pastorek. Řetěz by měl být při průchodu kladkami zadního měniče dvojitě prohnutý do tvaru písmene S. Pokud není, můžeme konstatovat, že je příliš krátký, a tudíž budeme muset přidat jeden či více článků řetězu, abychom ho prodloužili.

Brzy

Zjednodušeně řečeno lze brzdy rozdělit na ráfkové a kotoučové, ty se pak ještě dále dělí na různé typy. V dnešní době nejpoužívanější ráfkové brzdy jsou tzv. v-brake. Jedná se o nejvýkonnější brzdový ráfkový systém. Ovšem jejich účinnost oproti kotoučovým brzdám není tak vysoká.

Dalším negativem ráfkových brzd je nutnost vynaložit podstatně vetší úsilí k dosažení brzdného účinku a rychlejší opotřebení materiálu, v tomto případě brzdových špalíků. Ve špatném počasí se tyto brzdy snáz zanáší blátem a v extrémních případech i znemožňují průchod kola ráfkem. Nevýhodou může být i nutnost častějšího seřizování a mazání lanka. Neméně podstatným negativním jevem je skutečnost, že se opotřebovává ráfek, který může později prasknout.

Oproti tomu existují dva typy kotoučových brzd a to mechanické kotoučové brzdy a hydraulické kotoučové brzdy. Ty fungují na principu kotouče, který prochází mezi dvěma brzdovými destičkami, které se při brždění přitlačí ke kotouči.

Mechanické kotoučové brzdy fungují na podobném principu jako ráfkové brzdy. K přenosu síly mezi brzdovou pákou a destičkami slouží lanko. Obvykle je u tohoto typu brzd přitlačována jedna destička ke kotouči a brždění tak ztrácí na efektivitě. Navíc má podobné neduhy jako ráfkové brzdy a to nutnost regulace lanka při opotřebení destiček a větší odpor brzdové páky. Tyto brzdy se objevují zejména u levnějších kol a je na zvážení, zdali není lepší použití kvalitnějších ráfkových brzd.

Hydraulické kotoučové brzdy využívají k přenosu brzdné síly minerální olej nebo brzdovou kapalinu. Zde je nutné říci, že i tuto kapalinu je zapotřebí občas vyměnit. U hydraulických brzd jsou vždy přitlačeny obě destičky ke kotouči, což zajišťuje jejich bezkonkurenční účinnost. Oproti výše popsaným systémům má tento mnoho dalších výhod a to zejména v účinnosti brždění za jakýchkoliv podmínek (bláto, voda) a komfortním ovládání, které lze zvládnout jedním prstem a tím pádem se podstatně lépe držet samotných řídítek. Tak jako se u ráfkových brzd mění špalíky, je zapotřebí u kotoučových brzd měnit destičky. Dalším nutným servisním úkonem je občasné odvzdušnění brzd, se kterým vám pomohu v každém lepším cykloservisu.